Lednice
Významná vinařská obec jižní Moravy, připomínaná v písemných pramenech poprvé již v roce 1222 jako zemanské sídlo. Lednice se nachází asi 6 km severozápadně od Břeclavi a 12 km východně od Mikulova. Lednicko-valtický areál, do něhož (jak již z názvu vyplývá) Lednice patří, je zapsán v seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek a ostatní budovy v Lednici jsou otevřeny od dubna do září.
Lednický zámek
Zámek Lednice se nenachází nikde jinde než v obci Lednice. Zámek s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice. Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci
z poloviny 19. století. Došlo tak k rekonstrukci původního renesančního zámku z 16. století, kolem něhož byla již tehdy rozsáhlá zahrada. Zámecká budova je velmi bohatě novogoticky zdobená. Stejně velkolepá je i výzdoba interiérů vyřezávanými kazetovými stropy, původním historickým nábytkem či pozoruhodným, šestatřicetistupňovým dřevěným schodištěm v knihovně, které vedlo do ložnice knížat
a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby. Z pravé strany k zámku přiléhá rozsáhlý skleník postavený v letech 1834 a 1835.
V okolí zámku se rozkládá rozsáhlý zámecký park vybudovaný na počátku 19. století. V parku se nachází mnoho vzácných dřevin, rybníků a zajímavých staveb: minaret z roku 1798, Janův hrad – pseudogotická napodobenina hradní zříceniny, nebo Lovecký zámeček. Lednický zámek byl v květnu 1997 zapsán do seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.
Zámecký park
Nejstarší renesanční zahradu z poloviny 16. století, která byla upravena do šesti velkých čtverců s terasami a vodotrysky, vystřídala při přestavbě barokní zahrada s francouzskou úpravou a terasou se sochařskou výzdobou. Tam, kde byla původně jen mokrá louka v nivě řeky Dyje, vznikl rozsáhlý krajinářský park
v anglickém stylu, který je proťat několika působivými průhledy. Traduje se, že například z Ameriky bylo přivezeno pro nový park na 36 tisíc sazenic nejrůznějších rostlin.
Dnešní zámecký park je vlastně velkou dendrologickou zahradou. Je odtud uváděno na 130 druhů jehličnatých stromů a 356 druhů listnatých, některé z nich patří k nejstatnějším exemplářům svého druhu u nás. V parku se nachází i několik dalších pozoruhodných staveb, jako například římský aquadukt, čínský altánek, maurský dům, menší Růžový rybník, větší rybník Zámecký a několik ostrovů i mostů. Zámecký park v Lednici patří k nejvýznamnějším a nejhodnotnějším krajinářským komplexům Evropy.
Zámecký skleník
Do komplexu Lednického zámku a přilehlého zámeckého parku patří i historický skleník. Jde o nejstarší dochovaný skleník z litinových obloukovitých konstrukcí na evropském kontinentu. Ve skleníku se nachází i nejvzácnější česká skleníková rostlina – strom 300-500 letého cykasu Encephalartos altensteinii. Rekonstrukce skleníku v 90.tých letech bohužel nebrala ohled na význam zdejších rostlin a došlo tak
k nenávratnému poškození tohoto stromu.
Minaret v zámeckém parku
Stavba z přelomu 18. a 19. století vznikla podle návrhu architekta Josefa Hardmutha. Původně plánovaná stavba mešity byla zavrhnuta kvůli nevhodnému podloží. Základy minaretu tvoří olšové piloty a rošt
z dubových trámů, středem budovy je téměř šedesát metrů vysoká třípatrová věž se třemi galeriemi
a kopulí. Návštěvníkům, kteří jsou ochotni vyšlapat tři sta dva schodů na horní ochoz, se naskytne krásný výhled na zámecký park Lednice, Pálavu a Bílé Karpaty. Veřejnosti je minaret přístupný
v návštěvních hodinách.
Valtice
Valtice jsou malebné městečko, vonící vínem a dýchající historickou atmosférou. Dominantou Valtic je barokní zámek s kaplí a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Obec se pyšní oficiálním titulem „Hlavní město vína“. Sídlí zde Národní vinařské centrum, které provozuje veřejnou degustační expozici Salon vín ČR. Všem milovníkům vína srdečně doporučujeme navštívit tento salon, který se nachází ve vinných sklepech pod zámkem. V okolí se nacházejí dvě veřejně přístupné stavby Lednicko-valtického areálu: Kolonáda na Reistně a Rendez-vous.
Valtický zámek
Překrásný barokní zámek, zrekonstruovaný tak, jak jej zanechal v 18. století architekt Johann Bernard
z Erlachu. Nachází se na mírném návrší za městským náměstím. Zámek tvoří tříposchoďová čtyřkřídlá budova s konírnami, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a kočárovnou. Z renesančního období se zachovaly dvě nárožní věže, od nichž vedou nízká boční křídla uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr. Průčelní fasáda zámecké budovy je bohatě zdobena, středová osa budovy je zvýrazněna vstupním portálem a věží. Bohatě vybavené zámecké interiéry byly upravovány až do 18. století.
Kolonáda – Reistna
Kolonáda na Reistně se nachází asi 2 km jihozápadně od Valtic. Funguje jako vyhlídka a je veřejnosti přístupná v návštěvních hodinách. Dá se sem dostat samozřejmě pěšky, také na kole a pro pohodlnější
z nás autem. Parkoviště je 400 m od této překrásné vyhlídky. Kolonáda na Reistně je důkazem několika faktů: že se měli Lichtenštejnové rádi a navzájem se ctili, že peněz přece jenom neměli zas až tak moc, jak se povídá, a že slavný architekt Josef Hadmuth nebyl úplně geniální.
Hraniční zámeček
Hraniční zámeček se nachází asi 4 km severně od Valtic a funguje v něm luxusní hotel s restaurací. Hraniční zámeček byl postaven jako letní sídlo pro panstvo, které sem přijíždělo hlavně v létě. Povinností moc nebylo, tak z balkonu pozorovali lesknoucí se hladinu rybníka, která se ve dne třpytila jako zlato, navečer upadala do tmavočervené mlhy a s ránem se probouzela do blankytně modré. Hraniční zámeček byl pojmenován podle hranice mezi Markrabstvím moravským a Dolními Rakousy, která procházela jeho středem. Na fasádě se dodnes skví německý nápis: „Mezi Rakouskem a Moravou“. Území bylo
k československé republice připojeno v roce 1919, čímž stavba ztratila na osobitosti, ale nic jí to neubralo na kouzlu.
Nový dvůr
Nový dvůr se nachází asi 3 km jižně od Lednice nedaleko Prostředního a Mlýnského rybníka.
V současnosti slouží objekt k chovu koní, občerstvení pro cyklisty a turistické informační centrum. Interiéry jsou nepřístupné veřejnosti. Budovu na návrší, zdvíhajícím se od břehů Lednických rybníků, tvořily stáje a obytná část. Na empírovém statku je nejhezčí kruhová Rotunda uprostřed průčelí, v níž je krásně vymalovaný salónek. Nový dvůr vám možná připomene, že svět je nejhezčí z koňského sedla – a to platí pro Lednicko-valtický areál dvojnásob.
Tři grácie
Chrám tří Grácií se nachází asi 5 km severovýchodně od Valtic. Socha trojice nahatých krasavic, která dala stavbě jméno, zaujme na první pohled. Ztepilé ženy se vypínají na podstavci, umístěném vprostřed parkově upravené paseky. Dokola je obtáčí půlkruhová stavba z dílny Jana Karla Engela. Na Třech Gráciích je zajímavé především to, že ve skutečnosti žádné grácie nejsou. Sousoší zobrazuje trio antických bohyní: Athénu, Afroditu a Artemis. Kromě počátečního písmene jména mají společný lehký úsměv a baculaté postavičky. Na dnešním přehlídkovém molu by neobstály, ale proti svým „konkurentkám“ ze štětce Patra Pavla Rubense jsou přímo vyhublé. Sousoší vytesal z jediného balvanu Leopold Fischer a původně zdobilo zámecký park v Lednici.
Dianin chrám – Rendez-vous
Rendez-vous, též zvaný Dianin chrám, se nachází asi 3 km severovýchodně od Valtic. Lovy, hony, štvanice – klasická volnočasová aktivita šlechty, či alespoň její silnější poloviny. O tom, že Lichtenštejnové tyto zábavy milovali, svědčí hned několik staveb Lednicko-valtického areálu. Lovecké zámečky, kam se chodilo slavit, kaple, u které se za chycená zvířata modlila, a konečně Rendez-vous – chrám, zasvěcený samotné bohyni lovu, Dianě. Romantický zámeček načrtl na papír tužkou její vynálezce – Josef Hardmuth. Je vyzdobená dráždivými sochami: do kamene tu vytesali Dianu, jak laškuje se psem, i Kupida, pozorujícího koupající se nymfy.
Empírový zámeček je poměrně mohutný a má tři poschodí. V patře se nachází sál, který dříve sloužil jako shromaždiště panstva, které se chystalo na lov. Páni tu posnídali, probrali novinky v myslivectví a sílu svých koní. Pak se v skrytu duše pomodlili k Dianě a vyrazili do okolních lesů vstříc dobrodružství. Dianin chrám nechal v roce 1812 postavit Jan I. z Lichtenštejna. Od té doby se na jeho zdech skví nápis: „Chrám tento, jasná ty Fébovo sestro, je zasvěcen tobě, bez škody ať roste k poctě tvé háj ten stále!“
Belveder
Zámeček Belveder se nachází asi 1 km severně od Valtic. Přímo k objektu odbočuje asi 250 m dlouhá neznačená zpevněná cesta. V jednoduchosti je krása. O tom svědčí zámeček Belveder, vystavěný na severním okraji Valtic Josefem Hardmuthem. Příkaz knížete zněl „postavit pěknou bažantici“ a architekt se tohoto úkolu zhostil víc než dobře. Hospodářský objekt navrhl tak, aby se líbil nejen bažantům, které zde páni hodlali chovat, ale i stavebním oborníkům. Šlechta, jež sem čas od času zavítala, byla okouzlena překrásným výhledem. Nedaleký Mikulov, obklopený lány vinic a skalami Pálavy, tu má člověk jako na dlani.
Co dál navštívit? To vám rádi poradíme osobně! Spoustu tipů najdete také na našem INSTAGRAMU!